Pátek 16. 10. 2026
Louny
9:00–10:00
Registrace, občerstvení
10:00–10:30
Architektura sítě a programu / Národní platforma prevence kulturou
MgA. Kateřina Melenová
Galerie Benedikta Rejta v Lounech
Prezentující:
MgA. Kateřina Melenová, ředitelka Galerie Benedikta Rejta v Lounech, přes třicet let pracuje v oblasti umění a arts managementu. Dlouhodobě působila v Českých Budějovicích, následně pracovala v týmu EHMK Plzeň 2015, kde realizovala regionální program, zejména festival 9 týdnů baroka. GBR vede od roku 2020. V galerii připravila v tvůrčím tandemu s kurátorkou PhDr. Lucií B. Šiklovou koncept výstavní trilogie KRÁSA (2023) - HRA (2024) – DUŠE (2025), otevírající téma úzdravné role umění. Odbornou spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví na těchto výstavách zúročuje jako spoluautorka koncepce Národní platformy prevence kulturou.
Anotace:
Příspěvek představuje navrženou strukturu pro realizaci Národní platformy prevence kulturou. Zodpoví podrobně na základní otázky spojené s organizací, programem (včetně 6 pilířů), ediční činností, sdílením zkušeností, distribucí informací a financováním. Klíčem platformy je ústřední odborná role NÚDZ, která je zásadním kritériem pro zapojení.
10:30–11:00
Rada galerií a prevence uměním
Mgr. Jiří Jůza, Ph.D.
Rada galerií České republiky
Prezentující:
Mgr. Jiří Jůza, Ph.D. historik umění, kurátor a od roku 2008 ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO). Pod jeho dlouholetým vedením se ostravský Dům umění proměnil v moderní, otevřenou instituci s mezinárodním přesahem a silným regionálním ukotvením. Jako kurátor se specializuje na české i světové výtvarné umění 20. a 21. století. Dlouhodobě se angažuje v profesních organizacích a aktuálně působí jako předseda Rady galerií České republiky, kde se aktivně podílí na formování tuzemské muzejní a galerijní scény.
Anotace:
Příspěvek představí Radu galerií České republiky jako partnera konference a připravované Národní platformy prevence kulturou. Nastíní možnosti, jak mohou galerie prostřednictvím svých edukačních programů přispívat k prevenci a podpoře duševního zdraví. Součástí bude představení připravované metodiky pro bezpečné a citlivé preventivní intervence v galerijní praxi, která vzniká pod odbornou záštitou Národního ústavu duševního zdraví.
11:00–11:30
Prostor Duše/vně
Terapeutický prostor jako přirozená součást galerie
Jana Šorfová, ředitelka GASK
Bc. Tereza Hamáčková
Galerie Středočeského kraje
Prezentující:
Tereza Hamáčková je arteterapeutka propojující umění, komunikaci, pohyb a terapii. Zajímá ji, jak umění vytváří prostor pro komunikaci, autonomii, bezpečí a hlubší vnímání sebe i okolního světa a jak může být oporou pro duševní zdraví, včetně práce s lidmi se specifickými potřebami. Vedle arteterapie v galerii se věnuje terapii v pohybu, climbtherapy, intuitivním hrám a tanci – přístupům podporujícím vnímání vlastního těla, vnitřních procesů a hledání zdrojů. Působí v programech GASK bez/bariér, kde rozvíjí terapeutickou práci v galerijním prostředí, a vede vlastní praxi. Vystudovala Ateliér arteterapie na PF JČU, absolvovala pětiletý cyklus intuitivní pedagogiky v Čechách a ve Švédsku, výcvik pohybové terapie a dvouletý mentorský program kreativního vzdělávání. Nyní prochází výcvikem primární práce.
Anotace:
Prostor Duše/vně: Terapeutický prostor jako přirozená součást galerie. Co se děje, když se terapeutický prostor stane přirozenou součástí galerie?
Terapeutovna GASK je místem na pomezí umění, terapie a veřejného kulturního prostoru. Příspěvek představí zkušenost s kontinuální skupinovou prací a roli arteterapeuta při držení bezpečného prostoru. Ukáže, jak prostředí naplněné uměním podporuje sebehodnotu, empowerment, hlubokou relaxaci, tvořivost a wellbeing – a jak může být přínosné pro každého.
11:30–12:00
Terapeutické kvality galerijního prostředí: případová studie Gočárovy galerie
Mgr. et Mgr. Klára Zářecká, Ph.D. et Ph.D.
Gočárova galerie
Prezentující:
Mgr. et Mgr. Klára Zářecká, Ph.D. et Ph.D. je historička umění, kurátorka a galerijní pedagožka. V minulosti pracovala jako galerijní pedagožka a kurátorka v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Od roku 2022 je ředitelkou Gočárovy galerie (dříve Východočeské galerie) v Pardubicích. Dlouhodobě působí jako odborná asistentka na Katedře výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde vyučuje dějiny umění a galerijní pedagogiku. Odborně se specializuje na dějiny výtvarného umění raného novověku a 20. století a galerijní a muzejní edukaci. Spolupracovala na projektu TAČR Muzea bez bariér jako zástupce aplikačního garanta Gočárovy galerie. Podílela se na projektu NAKI Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši, projektu Podpora rozvoje digitální gramotnosti, je spoluřešitelkou NAKI Vlákna paměti.
Anotace:
Příspěvek představí koncept Gočárovy galerie jako terapeutického prostoru vycházejícího z projektu TAČR Muzea bez bariér. Zaměřuje se na architektonické, kurátorské a komunikační strategie podporující inkluzi, zejména u vysokoškolských studentů se specifickými poruchami učení.
12:00–12:30
Galerie Benedikta Rejta a Studio PRONA
Jak galerie vrůstá do lounské komunity
MgA. Filip Trubač a MgA. Šimon Roubal
Bc. Michaela Patrovská, Věra Pokorná, MA Michaela Vávrová
Galerie Benedikta Rejta v Lounech • Studio PRONA
Prezentující:
Kolektiv OPĚT: je umělecká skupina, která vznikla na půdě ateliéru Aplikované fotografie na Fakultě umění a designu UJEP. Tvoří ji čtveřice mladých autorů, jejichž společná praxe propojuje fotografii, prostorovou instalaci a intervence do veřejného prostoru. Ve své tvorbě se aktivně zabývají otázkami umělecké angažovanosti, zkoumají možnosti sdílené práce a hledají způsoby, jak reagovat na současné společenské i environmentální výzvy. V současnosti se podílejí na vedení Studia PRONA, kde tyto principy převádějí do praxe budováním komunitního zázemí.
Věra Pokorná a Michaela Patrovská
Prezentující působí v Galerii Benedikta Rejta v Lounech jako edukátorky. Ve své práci uplatňují rozmanité pedagogické zkušenosti i dovednosti z práce s dětmi a organizování kulturních akcí. Využívají přístupy, které do centra pozornosti staví percepci – schopnost plně vnímat, prožívat a reflektovat umělecká díla v přítomném okamžiku bez tlaku na teoretické vědomosti. Zastřešují a pořádají volnočasové Art Cluby pro různé věkové kategorie od nejmenších dětí přes teenagery až po dospělé, stejně jako workshopy a edukace pro školy. Klíčovou dimenzí jejich práce je rozvoj komunity, vytváření bezpečného neformálního prostoru pro setkávání a propojení vědomého pozorování s metodami kritického myšlení.
MA Michaela Vávrová
V GBR působí jako kurátorka a má na starosti také evidenci sbírky. Právě sbírka je pro ni při přípravě výstav důležitým východiskem – ráda pracuje s její rozmanitostí a rozsahem, kdy v dílech hledá témata a přesahy, které mohou dobře fungovat i v současnosti. Baví ji propojovat „historické" umění s tvorbou současných, často mladých umělců a umělkyň a hledat mezi nimi nečekané kontrasty i spojení. Důležitou součástí její práce je spolupráce s edukátorkami GBR, a to nejen při přípravě výstav, ale i na doprovodných programech mimo galerii. Edukaci vnímá jako nedílnou součást současné galerie a výstavního provozu. Společně s kolegyněmi proto hledají způsoby, jak kurátorský pohled a edukaci přirozeně propojovat a jak návštěvníkům nabídnout prostor pro vlastní setkání s uměním.
Anotace:
Filip Trubač a Šimon Roubal představí Studio PRONA, společný projekt Galerie Benedikta Rejta v Lounech a uměleckého kolektivu OPĚT:. Tento komunitní prostor oživuje lokální uměleckou praxi prostřednictvím workshopů, přednášek a výstav. Příspěvek nabídne ohlédnutí za pilotním půlrokem jeho fungování a budováním sdíleného ateliérového prostředí.
Galerie Benedikta Rejta v Lounech staví edukaci na vědomém vnímání uměleckých děl. Workshopy, edukace a Art Cluby nabízejí prostor pro zpomalení, smyslový prožitek a otevřený dialog. Propojují vizuální objevování s kritickým myšlením, tvorbou a přirozeným budováním komunity okolo výtvarného umění.
12:30–13:00
Proč a jak musíme rozšířit rodinu
Tomáš Hajzler
Spoluzakladatel nakladatelství PeopleComm
Prezentující:
Tomáš Hajzler se profesně věnuje tématům osvobození práce od zaměstnání, ekonomické demokracie a lokalizace života. Do Česka přinesl hnutí Svoboda v práci, koncepci svobodné firmy, spoluzaložil společenství organizací Slušná firma a nakladatelství PeopleComm. Je autorem několika knih. Stál u zrodu několika projektů s tématikou „návratu k jídlu“, léta dobrovolničil ve škole svých dětí, podporoval a nadále podporuje řadu hnutí, jejichž vizí je zvýšení sociální a ekologické spravedlnosti.
Anotace:
Nukleární rodina o dvou dospělých žijících daleko od svých příbuzných v obklopení cizích sousedů ničí naše děti, naše vztahy, radost i zdraví. Je to podobně nepřirozené jako bychom se místo chůze třeba plazili. Patří k našim hlavním úkolům naše rodiny opět rozšířit a tuto vývojovou anomálii nadobro opustit. Jak na to?
13:00–14:00
Přestávka na oběd
(občerstvení zajištěno)
14:00–14:30
Síla příběhu a loutka jako prostředník setkání
MgA. Marka Míková
Bc. Matyáš Míka
Loutky v nemocnici
Prezentující:
MgA. Marka Míková
Režisérka, herečka, spisovatelka a hudebnice, principálka spolku Loutky v nemocnici. U jeho vzniku stála před více než dvaceti lety a dlouhodobě se věnuje hledání možností, jak může divadlo, loutka a hudba vstupovat do nemocničního prostředí. Významnou část její práce tvoří dlouhodobé projekty na dětských psychiatrických odděleních. Mapuje situace, kdy se dítě z diváka stává spoluautorem a tvůrcem.
Bc. Matyáš Míka
Režisér, herec a hudebník, kmenový režisér Loutek v nemocnici. Podílí se na tvorbě dramaturgického plánu souboru, připravuje nové inscenace a dramatizuje literární předlohy. Jako interpret pravidelně vyráží přímo za dětskými pacienty. Ve své práci hledá témata, příběhy a divadelní formy, které oslovují děti různého věku a obstojí ve specifických podmínkách nemocničních zařízení.
Anotace:
Co může přinést divadlo dítěti, které tráví dny nebo týdny v nemocnici? Loutky v nemocnici představí zkušenosti z více než dvaceti let svého působení se zaměřením na práci v psychiatrických léčebnách. Řeč bude o tom, jak příběh, loutka, hudba a společná hra otevírají prostor pro vlastní vyjádření, sdílení i chvíli, kdy dítě nemusí být jen pacientem.
14:30–15:00
Děti v digitálním světě
Bc. Michaela Křapková, DiS.
Digitální zdraví dětí • Slow Tech Institute, z. s.
Prezentující:
Bc. Michaela Křapková, DiS. působí více než 10 let v oblasti práce s dětmi, rodiči a školami, kde se věnuje prevenci, wellbeingu a podpoře zdravého prostředí pro děti. V současnosti se intenzivně zaměřuje na téma digitálního zdraví dětí a na hledání rovnováhy mezi přínosy digitálních technologií a jejich riziky. Působí jako lektorka v týmu Digitální zdraví dětí, kde propojuje odborné poznatky se zkušenostmi z praxe a srozumitelným, lidským přístupem bez zbytečného strašení. Ve své práci podporuje otevřenou komunikaci mezi dětmi a dospělými a hledá cesty, jak dětem pomoci vyrůstat v digitálním světě tak, aby technologie byly nástrojem, nikoli pánem jejich života.
Anotace:
Digitální technologie jsou přirozenou součástí světa dnešních dětí a mohou jim přinášet mnoho dobrého – od vzdělávání a kreativity po kontakt s blízkými. Nechceme proto děti od technologií odstřihnout. Zároveň ale technologie soutěží o jejich pozornost a mohou ovlivňovat spánek, vztahy, soustředění i odpočinek. Nejde proto o zákaz technologií, ale o hledání rovnováhy a zdravého vztahu, ve kterém technologie slouží dítěti, ne dítě jim.
15:00–15:30
Mobil jako nástroj duševní pohody: Jak díky terapeutické a všímavé fotografii vidět svět jinak
RNDr. Ivana Dostálová, Ph.D., PGCert
Nezávislá výzkumnice a konzultantka • Muphotosci.org
Prezentující:
RNDr. Ivana Dostálová, Ph.D., PGCert je neurobioložka, klinická vědkyně, terapeutka a fotografka specializující se na terapeutickou fotografii, integrativní přístupy a podporu duševního zdraví prostřednictvím fotografie. Doktorské studium neurobiologie a fyziologie absolvovala na Univerzitě Karlově. Je držitelkou světově první postgraduální akademické kvalifikace PGCert in Therapeutic Photography (Robert Gordon University, Skotsko, UK), absolvovala vzdělávání v Mindful Photography (UK) a výcvik v pozitivní mozkové neuroplasticitě pod vedením Ricka Hansona, Ph.D. (University of California, Berkeley). Více než deset let působila jako klinická vědkyně v univerzitních nemocnicích a Laboratoři klinické a experimentální neuroendokrinologie, kde se věnovala výzkumu poruch příjmu potravy. Nyní se vzdělává v integrativní psychoterapii pro zdravotnictví na 1. LF UK. Propojuje neurovědy, psychologii a fotografii, přednáší na odborných konferencích a vzdělává odborníky v terapeutické fotografii a fototerapeutických technikách.
Anotace:
Příspěvek představí možnost využití mobilního telefonu jako dostupného nástroje pro podporu každodenní duševní pohody a zdraví prostřednictvím fotografie a mobilního deníku. Ukáže, jak vědomé fotografování podporuje vizuální všímavost, přerámování zkušenosti, rozvoj pozitivních emocí i psychické odolnosti, a inspiruje k využití v osobním životě i pomáhajících profesích.
15:30–16:00
Přestávka, coffee break
16:00–17:30
Vtělená mysl a povaha krásy
prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA
Národní ústav duševního zdraví
Prezentující:
Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA působí jako výzkumník, psychiatr a psychoterapeut. Je zároveň ředitelem Národního ústavu duševního zdraví. Jeho výzkumné aktivity zahrnují studium mechanismu účinku antipsychotik a psychedelik, teorii vědomí, zobrazování mozku, modelování schizofrenie na různých živočišných druzích vč. člověka, možnosti léčby u deprese a u existenciální tísně u onkologických nemocných a v paliativní léčbě. Je editorem několika knih a je autorem více než 200 vědeckých článků. Prof. Horáček v roce 2022 působil jako koordinátor pro oblast duševního zdraví během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie (CZ PRES) a získal několik mezinárodních ocenění vč. „Senior Research Fellow of the Bedfordshire CMHR in association with the University of Cambridge”.
Anotace:
Koncept vtělené mysli chápe poznávání jako proces propojený s tělem, emocemi a smyslovou zkušeností. Přednáška ukáže, jak vtělenost ovlivňuje vnímání krásy – a proč estetická zkušenost nemusí být jen abstraktním soudem, ale může souviset i s tělesnými reakcemi a geometrií struktur našeho vlastního těla.
17:30–19:00
Otevřené fórum
Společné sdílení podnětů účastníků a prezentujících na téma Národní platformy prevence kulturou.
Propojování kulturního, zdravotního, sociálního a vzdělávacího sektoru a hledání konkrétních kroků pro rozvoj prevence kulturou v České republice.
od 19:00
Neformální večer s programem
Po celý den
STUDIO PRONA | DOPROVODNÝ PROGRAM
Volně přístupné během dne.
Hra DO-ZE-MĚ Alžběty Löffelmann (roz. Rajchlové)
Sebepoznávací interaktivní hra.
K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla
Aktuální výstava.
