Strpení, prosím...

Aktuální program

 

duben

 9/4 | 17.00 | Tichý cirkus  alternativní komentovaná prohlídka

Komentovaná prohlídka děl Františka Tichého společně s vystoupením lounského literárně dramatického kroužku ZUŠ. Výstavou Františka Tichého vás provede její kurátorka Michaela Vávrová. V druhé části komentované prohlídky vás čeká vystoupení ZUŠ Louny skládající se ze dvou částí Musíš? Musím! a Tichý cirkus.

Musíš? Musím! Jak na nás působí obrazy? A mohou obrazy mluvit? Co cítíme, když se díváme skrze obraz na sebe a jaké linie se prolínají i s naším životem? Na tyto a další otázky se pokusili odpovědět žáci literárně-dramatického oboru v rámci své výuky. Jejich inspiraci byly obrazy Františka Tichého, které jsou dle žáků plné osudů, příběhů a emoci. Autorské texty a autentické výpovědi o životě a realitě. Pod vedením Oksany Kaplanové.

Tichý cirkus Postavy z grafik, kreseb a obrazů malíře Františka Tichého ožívají. Kouzelník, krotitelka, klaun a akrobatka Vás provedou výstavou tak trochu jinak. Na co tyto postavy myslí, když stojí uprostřed manéže a co jim běží hlavou, když se nikdo nedívá? Živé obrazy ve spojení s koláží autorských textů. Cirkus je život, život je cirkus. Pod vedením Dominiky Prokopové.

Mgr. et MgA. Dominika Prokopová je pedagožkou literárně-dramatického oboru na ZUŠ Louny. Jako lektorka a metodička spolupracuje s organizacemi Paměť národa, FOK a Česká filharmonie. Dlouhodobě se věnuje kreativnímu vzdělávání a je ředitelkou hudebně-divadelního festivalu bloumající veřejnosti HABROVKA. Mgr. et BcA. Oksana Kaplanová je pedagožkou a vedoucí literárně-dramatického oboru na ZUŠ Louny. Působí též jako lektorka dětských seminářů na krajských přehlídkách a divadelních festivalech. V současné době je posluchačkou doktorandského studia na DAMU.

Vstupné 100,- / snížené 75,- 

 

 

10/4 | 18.00 | Umění mezi Argentinou a Československem

Slavnostní večer věnovaný mezinárodnímu významu sbírky Galerie Benedikta Rejta v Lounech a křtu anglické verze katalogu Konstruktivní tendence, spojený s přednáškovým blokem o kontaktech mezi československými a argentinskými umělci v 70. letech 20. století. Akce se koná u příležitosti stého výročí navázání diplomatických vztahů mezi Argentinskou republikou a Českou republikou.

Slavnostní večer zahájí Kateřina Melenová, ředitelka GBR, velvyslanec Argentinské republiky Jeho excelence pan Claudio Javier Rozencwaig a hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller.  

Akci pořádají Galerie Benedikta Rejta společně s ambasádou Argentinské republiky a Moravskou galerií v Brně jako součást připomínky 100. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Českou a Argentinskou republikou. Přednáškový blok připravila Galerie Benedikta Rejta společně s Moravskou Galerií v Brně.

Vstupné 75Kč / snížené 50 Kč.

 

Přednáškový blok

Přednáškový blok připomene výstavu z roku 1971 a poodhalí zákulisí činnosti argentinské skupiny CAYC (Centro de Arte y Comunicación). Její hlavní organizátor, teoretik a kritik Jorge Glusberg kolem sebe shromáždil řadu výtvarníků, architektů, sociologů a vědců, spojující problémy umělecké, vědecké a společenské. Na výstavě byla zastoupena různorodá škála výtvarných projevů – od figurativních přes informelní až po díla konstruktivního ražení. Jádro lounské výstavy v roce 1971 spočívalo v souladu se zaměřením galerie na poslední skupině, některá díla vznikala s pomocí počítače. Aktuálnost představeného tématu potvrzuje vystavení totožných prací v Tate Modern na probíhající výstavě Media networks, nebo nedávno skončená výstava v Musée Cantonal des beaux arts v Lausanne s názvem Groupe CAYC. Buenos Aires-Lausanne.

Pavel Kappel - Argentinský experiment. Centro de Arte y Comunicación v základních obrysech

Přednáška seznámí posluchače se stručnou historií skupiny a obrysy její činnosti v 70. letech 20. století a propojením s československou výtvarnou scénou. Výstava, která se uskutečnila v Galerii Benedikta Rejta v roce 1971 je jedním z mnoha příkladů bohaté činnosti a mezinárodních kontaktů argentinské skupiny CAYC (Centro de Arte y Comunicación). Její hlavní organizátor, teoretik a kritik Jorge Glusberg kolem sebe shromáždil řadu výtvarníků, architektů, sociologů a vědců, spojující problémy umělecké, vědecké a společenské. Na výstavě byla zastoupena různorodá škála výtvarných projevů – od figurativních přes informelní až po díla konstruktivního ražení, některá díla vznikala s pomocí počítače.

Prof. Pavel Štěpánek - Argentinská výstava v Lounech v roce 1971. Argentinské a latinskoamerické umění a jeho vazby k Česku (v 60. a 70. letech 20. století)

Přednáška je zaměřena jako připomenutí kontaktů českého prostředí s novými světovými proudy, které v době nastupující „normalizace“ (70.léta) už nebyly vítány v hlavním městě, ale v regionálních centrech se jim dostávalo pozornosti. Příkladem budiž činnost Galerie B. Rejta v Lounech, která se zaměřila na dokumentaci proudu geometrické abstrakce, jak domácí, tak cizí. Konkrétně se tento  zájem projevil vystavením argentinské serigrafie, vycházející z pokusů využít tehdy se počínající počítačové techniky. Obdobné tendence zjišťujeme i v dalších zemích Latinské Ameriky , např. Mexiku, Venezuele, a jinde. Mutno připomenout, že české kontakty s touto oblastí zaznamenáváme už od 16. století a trvají dodnes.

Jana Písaříková - Adresát: Buenos Aires. Česko-argentinský umělecký network počátku 70. let

Mail-artové aktivity mezi umělci komunistického Československem a Argentinou představovaly určitý druh umělecké praxe, jejímž cílem nebylo tolik přispívat k produkci originálních vizuálních komodit, ale formovat myšlenky a posilovat program vedoucí k potenciální proměně umělecké tvorby a jejího společenského postavení. Jedním z klíčových uzlů poštovních uměleckých kontaktů byla organizace CAYC (Centro de Arte y Comunicación) založená aktivistou, kurátorem a promotérem nových uměleckých forem, Jorge Glusbergem. Vzájemná umělecká komunikace se rozvíjela především koncem 60. a v první polovině 70. let a s nástupem normalizace ustala. To, co Glusberg nazval nadějí na sociální změnu v Latinské Americe, se v 70. letech stalo součástí represivní oficiální doktríny a propagandy v Československu.

 

16/4 | 10.00 | Art Club pro dospělé a seniory

Workshop linorytu inspirovaný grafikami Františka Tichého.  Více informací o Art Clubu pro dospělé najdete zde. Cena za lekci je 50,- včetně materiálů. 

 

18/4 | 17:00 | Jeden svět

Filmový program festivalu Jeden svět do GBR přináší promítání filmu Hongkong mixtape (Velká Británie, 2023, trailer). Jak si zachovat kreativitu navzdory režimu? Snímek je ponorem do hlubin uměleckého undergroundu, který funguje jako nástroj politického i osobního protestu skrze díla lokální tvůrčí komunity. 

Festival Jeden svět je už více než čtvrt století jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice.

Informace o vstupném poskytuje Jeden svět Louny.

 

25/4 | 18.00 | Komentovaná prohlídka Tichý Smutný, Smutný Tichý

Poslední komentovaná prohlídka děl Dalibora Smutného ze účasti hlavní kurátorky galerie a umělce. Vstupné 100,- / snížené 75,-

 

 

červen

12/6 | Divadlo | Mikrosvěty

Naše Země je plná světů ve světech. Každý z těchto mikrosvětů žije svým jedinečným
životem. Inscenace prostřednictvím mikropohybů, krajiny těla a hry s malými objekty zaostřuje naši pozornost na maličkosti, které často nejsou na první pohled vidět. Hravá a poetická inscenace prozkoumává křehkost naší existence. Mikrosvěty nabízí dětským i dospělým divákům otevřený a kreativní prostor a zapojuje je do hry.

Divadelní představení přináší GBR ve spolupráci s Tancem Praha v rámci doprovodného programu výstavy Hra a stejně jako samotný výstava je určené pro děti 4+ a všechny dospělé.

Vstupné 100,- / snížené 75,-

 

 

listopad

28/11 | 18:00 | Architektonická přednáška | Avantgardní německá škola Bauhaus
Zdeněk Lukeš na jedné z dalších architektonických přednášek představí historii světoznámého učiliště Bauhaus, jeho profesory a také absolventy z Čech.
 Mezi českými absolventy se objevuje i Josef Hausenblas, severočeský rodák, který v Lounech postavil kolonii dělnických domků „Jerusalem“ v ulici Čeňka Zemana v letech 1931–1932.
 
zavřít